Příprava chlóru z kyseliny chlorovodíkové
Příprava: Do erlenmayerovy baňky s bočním odvodem nasypeme potřebné množství oxidu manganičitého (burelu) nebo manganistanu draselného a uzavřeme provrtanou zátkou s dělící nálevkou nebo lépe rovnou zabroušenou dělící nálevkou. Do velké kádinky nebo skleněné vany si připravíme nasycený roztok chloridu sodného a pomocí PVC hadičky propojíme odvod baňky a zkumavku nebo menší baňku do které budeme jímat chlór "nad vodou". Z dělící nálevky přikapáváme na burel nebo manganistan zředěnou (1:1) kyselinu chlorovodíkovou tak, aby se rovnoměrně vyvíjel chlór a reakční směs nevykypěla odvodní hadičkou. Tato příprava chlóru je pouze demonstrační pokus. Chlór e totiž značně agresivní a proto se většinou rovnou zavádí do jiné reakční směsi kde se hned spotřebuje. V každém případě pracujeme pod odtahem!
4HCl + MnO2 ==> Cl2 + MnCl2 + 2H2O
16HCl + 2KMnO4 ==> 5Cl2 + 2MnCl2 + 2KCl + 8H2O
Vlastnosti: Světle zelený plyn charakteristického zápachu. Patří mezi halogeny a je značně agresivní. Při styku s vodou vzniká kyselina chlorovodíková. Chlór je značně reaktivní a reaguje s většinou sloučenin. Je těžší než vzduch, takže je možné "přelevání" z nádoby do nádoby - není to ovšem právě bezpečná zábava. Vzhledem k rozpustnosti ve vodě je možné jej jímat pouze nad nasycený roztok chloridu sodného. Za nízkých teplot může krystalovat jako světle zelený hexahydrát chlóru a je možné jej i poměrně snadno zkapalnit pouhým silnějším ochlazením.