image

Příprava síranu měďnatého

Příprava: 10 g měděných plíšků zohýbáme a nasypeme do 250 ml erlenmayerovy baňky. Přidáme 40 ml vody a pomalu 10 ml konc. kyseliny sírové (nebo 50 ml 30 % kyseliny sírové) a 10 ml konc. kyseliny dusičné. (Měď se v kyselině sírové nerozpouští, je jí proto potřeba zoxidovat kyselinou dusičnou.) Směs mírně zahříváme pod zpětným chladičem až do úplného rozpuštění mědi. Pokud se měď nechce ke konci rozpouštět, je vhodné přidat trochu (1-2 ml) kyseliny dusičné; kdyby se začal vylučovat tuhý síran měďnatý, přidáme malinko vody. Během zahřívání se uvolňuje bezbarvý NO, který se však ihned oxiduje vzdušným kyslíkem na hnědý oxid dusičitý, který je možné pozorovat v chladiči. Vzhledem k agresivnosti oxidů dusíku je lepší pracovat pod odtahem. Po skončení reakce roztok ještě za horka zfiltrujeme přes skleněný filtrační papír, zahustíme a ochladíme vodou a ledem. Při chlazení je nutné roztok míchat, jinak může vykrystalovat (a ztuhnout) v celém objemu naráz a nepůjde z kádinky odstranit jinak než opětovným rozpuštěním. Je nezbytné příliš nepřehnat zahuštění a případně nechat produkt krystalovat ve dvou frakcích (tzn. poprvé zahustit málo a ochladit, odfiltrovat, zahustit a znovu ochladit). Odfiltrovaný síran promyjeme ledovou vodou (opatrně, je velmi dobře rozpustný) a etanolem, sušíme při laboratorní teplotě. Teoretický výtěžek je 39,35 g; praktický byl 34,0 g (86 % teorie).

3Cu + 3H2SO4 + 2HNO3 + 11H2O ==> 3CuSO4.5H2O + 2NO

Vlastnosti: Modrá skalice (pentahydrát síranu měďnatého) tvoří tmavě modré krystalky, které na vzduchu pomalu větrají. Zahříváním ztrácí krystalovou vodu a mění barvu na bílou, zvlhčením se opět hydratuje a modrá. Této vlastnosti se užívá například při důkazu vody v etanolu. Žíháním za vyšších teplot se rozkládá na oxid měďnatý a oxid sírový. Síran je velmi dobře rozpustný ve vodě a nerozpustný v etanolu. Při pomalejším chladnutí roztoku tvoří snadno velké krystaly (i několik cm), nesmí se ovšem přehnat koncentrace, jinak krystaly porostou moc rychle a vzniknou drůzy. Často vznikají i dvojčatné srostlice. Modrá skalice je výchozí látkou pro přípravu celé řady sloučenin mědi. V přírodě se vzácně vyskytuje jako minerál chalkantit.