Bezpečnost v laboratoři



Úvod

Chemické pokusničení je činnost potenciálně poměrně nebezpečná, zejména pokud nedodržujeme alespoň základní bezpečnostní zásady. V této úvodní kapitolce bych rád shrnul základní pravidla pro úspěšné přežití bez nehody.

Předně vždy používáme ochranné brýle - oči jsou opravdu nenahraditelné a příležitostí k úrazu je nespočet. Oblékáme plášť nebo starší oblečení, díry vzniknou ani nevíte jak. Jako obuv raději nepoužíváme pantoflí, obzvláště ne s volnou špičkou. Kyselina vám ukápne a místo na botě skončí rovnou na kůži (ponožky ji moc nezdrží); taky se v pantoflích lehce přerazíte nebo uklouznete. V případě potřeby užíváme dalších ochranných pomůcek, zejména štítu a gumových rukavic.

V laboratoři se chováme obezřetně jako na bojišti, zejména pokud pracujeme v kolektivu. Dáváme pozor zejmána na rozlité kapaliny (kdekoliv), nehlídané aparatury a podobně. Všechny tlakové láhve musí být zajištěny řetězem (a to ne nějakou chudinkou síly 2mm), hasící přístroj musí být na dosah, lékarnička patřičně vybavená a všechno zařízení a přístroje funkční. Zásadně nepipetujeme "per huba" (za předpokladu že nechcete přijít o zubní kámen i s podložím), nebereme chemikálie nechráněnou rukou, nemodifikujeme bezdůvodně původní postup, nekouříme, nepijeme, nejíme a vůbec neprovádíme žádné vylomeniny. S žíravinami, těkavými látkami, jedy a plyny pracujeme ve funkční digestoři a dbáme zvýšené opatrnosti. Nikdy nemícháme různé nové "úžasné" směsky. V tomhle vynikají zejména různí pyromaniaci - tahle cesta vede jistě do nemocnice nebo na hřbitov, je to jen otázka času než najdete to pravé!

Vzhledem k obrovské možnosti různých rizik není zdaleka možné vyjmenovat všechny, hlavně se musí u práce myslet a být pořád ve střehu.

Žíraviny

S žíravinami se setkáváme velice často. Obecně je lze shrnout jako látky způsobující poškození tkáně (se kterou tyto látky reagují), ale mechanizmus je různý! Některé žíraviny jsou silné oxidanty (peroxid vodíku), některé způsobují dehydrataci až uhelnatění tkáně (kys. sírová), jiné tkáně rozpouští (alkalické hydroxidy, fenoly) apod. Podle typu žíraviny vzniká zranění buď povrchové anebo hluboké. Z tohoto hlediska jsou obzvláště nebezpečné fenoly a hydroxidy, protože působí bleskurychle a vzniklá zranění mohou být hluboká (doslova vám propálí ruce). Je nutné si uvědomit, že zranění koncentrovanějšími žíravinami znaméná téměř vždy trvalé následky na zdraví a je nesmírně bolestivé! Často nebývá na škodu použití gumových rukavic, ale nesmí být moc volné, jinak nic nechytnete! S rukavicemi pracujeme obezřetně, jsou totiž, obzvlášť za vlhka, nebezpečně kluzké.

Při práci s žíravinami (obzvláště vyšších koncentrací) dbáme zvýšené opatrnosti, případně pracujeme nad plastovou miskou nebo v digestoři. Při přenášení skleněných nádob s těmito látkami je nikdy nedržíme pouze za hrdlo, ale podpíráme je i rukou zdola. Pokud nám při nálevání steče trocha žíraviny po lahvi, neprodleně ji očistíme! Kolega o takovémto překvapení neví a pak se nebude stačit divit. Kyseliny ředíme naléváním do vody a podobně také hydroxidy sypeme do vody, nikdy opačně!

Pokud si trochu polijete ruce, prostě je opláchnete vodou. Jestliže se polijete víc, okamžitě ze sebe dostanete všechno oblečení a rychle pod sprchu - to je jediná šance na přežití bez následků. Máte jen pár sekund než žíravina propálí oblečení a začne pálit vás. V případě zasažení oka musíte oko třeba násilím otevřít a bleskurychle propláchnout vodou - proplachujeme několik minut! Pokud se vám žíravina dostane do úst, v žádném případě nespolknout a okamžitě si vypláchněte. Ve všech vážnějších případech nespoléháme na různé pochybné léčebné postupy a okamžitě vyhledáme doktora.

Jedy

Drtivá většina sloučenin je toxická. Proto nikdy nebereme chemikálie nechráněnou rukou, používáme ochranné brýle a plášť. S látkami dýmavými, těkavými, dráždivými apod. pracujeme zásadně v digestoři. V případě potřeby užijeme dalších ochranných prostředků, jako např. respirátory, plynové masky, gumové rukavice atd. Nemusím snad připomínat, že za žádných okolností nepoužíváme chemické nádobí na jídlo, v laboratoři nejíme a nepijeme, nekouříme a všechny látky uschováváme pouze řádně označené!

Mnoho lidí problematiku jedovatosti silně podceňuje. Není nutné se chemikálií bát (klasická ukázka jsou panikářské zprávy na Nově), ale je dobré mít respekt. U spousty látek nejsou přesné vlastnosti a zejména vliv na organizmus dostatečně známé, proto je vhodné dodržovat aspoň základní bezpečnostní zásady. Jedy se mohou vstřebávat kůží, dýchacími cestami, požitím a poměrně často sliznicemi. Často se vstřebávají hned několika způsoby najednou.

Je vhodné znát vlastnosti chemikálií na pracovišti a případně první pomoc, podrobnosti by měly být v MSDS (material safety data sheet). V žádném případě nespoléháme na pochybné léčebné postupy a ihned zajistíme odbornou lékařskou pomoc. Tím nemíním obvodního doktora, který obvykle neví která bije. Volejte radši záchranku a vysvětlete jim co přesně se stalo! V případě požití vyvoláme okamžitě opakované zvracení. Postiženým osobám neposkytujeme umělé dýchání, u těkavých jedů hrozí přenesení otravy! V případě nadýchání (nejčastěji rozpouštědel) vyneseme postiženého neprodleně na čerstvý vzduch. Pokud se v laboratoři začnete cítit špatně, např. kvůli bolestem hlavy nebo nevolnosti, neprodleně přerušte práci a jděte se vyvenčit, v případě potřeby navštivte klidně doktora. Tyto známky jsou často příznaky začínající otravy, nejčastěji způsobené vdechováním rozpouštědel.

Hořlaviny

S hořlavinami se setkáváme téměř neustále, je proto vhodné znát některé základní zásady pro práci s nimi. Předně hořlaviny nikdy nezahříváme přímým plamenem a vyvarujeme se všech možných zdrojů zapálení. Zejména dáváme pozor, aby se v místnosti nevyskytoval otevřený oheň nebo žhavé předměty (např. "rudá" plotýnka a podobně), nebezpečí zážehu jiskrou je již menší. Pozor na případné elektrické zařízení, zkrat je spolehlivý iniciátor. Protože většina hořlavin je zároveň značně těkavá, je vhodné pracovat v digestoři. Páry rozpouštědel (ale i např. zemní plyn nebo propan-butan) se mohou "rozlévat" až do neuvěřitelných vzdáleností a při správném poměru se vzduchem i vybuchují. Zdánlivě neškodný kahan na druhé straně labiny tak může způsobit hotové peklo na zemi - a to doslova. Obzvláště velké opatrnosti dbáme při práci s hořlavými výbušninami.

Při zvýšeném riziku požáru (skoro pořád) máme oči na šťopkách a hasičák na dosah. V případě požáru se snažíme nepanikařit a rychle a účinně zasáhnout, případně ječte, ať vám někdo přijde na pomoc. Pokud chytnete jako fyzická osoba, je obzvlášt nutné nezpanikařit a oheň válením uhasit, případně se něčím polejte (ale ne žíravinou ani benzínem)! Pokud máte plášť, oheň vám zpočátku nestihne ublížit - okamžitě se uhaste! V případě většího požáru si nehrajeme na hrdiny a přenecháme práci hasičům a pojišťovně!